40 Hz patří mezi frekvence, kterým se dnes ve výzkumu mozkové aktivity a smyslové stimulace věnuje značná pozornost.
Nachází se v oblasti takzvané gama aktivity – rychlých mozkových rytmů, které souvisejí například se zpracováním informací, pozorností, učením a koordinací činnosti různých neuronálních sítí.
A právě 40 Hz se v posledních letech dostalo do centra pozornosti několika výzkumných týmů.
Ne proto, že bychom už znali všechny odpovědi.
Ale proto, že výsledky jsou natolik zajímavé, že výzkum pokračuje dál.
Proč právě 40 Hz?
Velkou pozornost vzbudila práce výzkumného týmu MIT publikovaná v časopise Nature v roce 2016.
V experimentálním modelu Alzheimerovy choroby u myší výzkumníci zjistili, že stimulace neuronální aktivity v oblasti 40 Hz ovlivňovala některé procesy spojené s amyloidem a aktivitou mikroglie.[1]
Šlo však o zvířecí experiment, nikoli o důkaz léčebného účinku u člověka.
Od té doby následovaly další experimenty se světelnou, zvukovou i kombinovanou stimulací a postupně také první studie na lidech.
Ty ukázaly, že přesně řízená stimulace v rytmu 40 Hz dokáže u člověka vyvolat měřitelnou gama aktivitu a že tento způsob stimulace byl v raných studiích dobře tolerován.[2]
To je samo o sobě fascinující.
Současně ale platí, že mezi měřitelnou reakcí mozku a prokázaným léčebným účinkem je velký rozdíl.
Co zatím ukazují studie na lidech?
Výzkum 40Hz stimulace pokračuje a výsledky jsou stále předmětem odborného zkoumání.
Malé pilotní studie ukázaly, že světelná a zvuková stimulace v rytmu 40 Hz může vyvolat měřitelnou synchronizaci mozkové aktivity. Některé studie zaznamenaly také zajímavé změny v dalších sledovaných ukazatelích.
Současně však zatím nemáme dostatek velkých a dlouhodobých klinických studií, abychom mohli z 40 Hz dělat hotovou léčebnou metodu.[2][3]
40 Hz je tedy velmi zajímavé výzkumné téma – ale výzkum ještě zdaleka není u konce.
A právě toto rozlišení je pro naši rubriku Věda a zvuk důležité.
Co je vlastně gama aktivita?
Mozek nepracuje na jediné frekvenci.
Jeho elektrickou aktivitu můžeme pozorovat v různých rytmech, tradičně označovaných například jako delta, theta, alfa, beta a gama.
Gama aktivita patří k rychlejším rytmům a v odborné literatuře se dává do souvislosti například s pozorností, smyslovým zpracováním, učením, pamětí a koordinací aktivity různých oblastí mozku.
Přesné hranice gama pásma se mohou podle metodiky lišit, ale 40 Hz patří mezi frekvence, které se ve výzkumu gama aktivity sledují velmi často.
A co s tím mají společného ladičky?
Tady se dostáváme k části, která je pro práci se zvukem velmi zajímavá. Máme-li dvě frekvence:
jejich frekvenční rozdíl činí přesně 40 Hz.
Při současném znění dvou blízkých tónů se jejich zvukové vlny vzájemně ovlivňují a mohou vytvářet charakteristické pulzování související s rozdílem jejich frekvencí.
A právě proto je kombinace 256 Hz a 296 Hz zajímavým způsobem, jak se s frekvenčním vztahem 40 Hz setkat také prakticky prostřednictvím ladiček.
Důležité rozlišení:
Tento způsob práce s ladičkami není totožný s laboratorními protokoly 40Hz stimulace. Ve studiích se používají přesně řízené světelné záblesky, modulovaný zvuk nebo kombinovaná senzorická stimulace nastavená na konkrétní rytmus 40 Hz. Výsledky těchto studií proto nelze automaticky přenášet na použití ladiček.
Proč je tedy kombinace 256 + 296 Hz zajímavá?
Protože nám umožňuje prakticky pracovat s přesně definovaným frekvenčním vztahem.
Dvě ladičky můžeme rozeznívat samostatně i společně, pozorovat jejich vzájemné prolínání, prostorové působení zvuku a vlastní sluchový vjem.
Pro někoho je to především zajímavý akustický experiment.
Pro jiného může být součástí práce se soustředěním, relaxací nebo vědomým poslechem.
A pro dalšího může být právě 40 Hz vstupní branou k hlubšímu poznávání toho, jak se jednotlivé tóny vzájemně ovlivňují.
Právě v tom vidíme jednu z nejzajímavějších oblastí práce s terapeutickými ladičkami – možnost nejen o frekvencích číst, ale skutečně je slyšet a vnímat.
40 Hz není zázračná frekvence
Bylo by lákavé vzít zajímavé výsledky experimentů a jednoduše z nich udělat tvrzení, že „40 Hz léčí mozek“.
Současná věda něco takového neumožňuje.
Výzkum je stále ve vývoji, jednotlivé studie používají různé metody a výsledky nejsou vždy stejné.
To ale nijak nesnižuje skutečnost, že 40 Hz představuje velmi zajímavé místo, kde se dnes potkává neurověda, zvuk a práce s rytmem.
A právě proto ho chceme sledovat dál.
Chcete 40 Hz prozkoumat také prakticky?
Kombinace C 256 Hz + Gamma 296 Hz nabízí jednoduchý způsob práce s dvojicí tónů, jejichž frekvenční rozdíl činí přesně 40 Hz.
40 Hz GAMMA set právě připravujeme
Speciální dvojice ladiček C 256 Hz + Gamma 296 Hz bude určena právě pro praktické zkoumání tohoto frekvenčního vztahu.
Jakmile bude sada dostupná, doplníme sem možnost jejího objednání.
Věda a zvuk
V této rubrice hledáme zajímavá místa, kde se současný výzkum potkává se světem zvuku a terapeutických ladiček.
Vždy přitom oddělujeme:
co vědci skutečně zkoumali,
co výsledky skutečně ukazují,
a kde začíná naše vlastní praktická práce se zvukem.
Protože věda a zkušenost podle nás nemusí stát proti sobě.
Mnohem zajímavější je nechat je spolu vést rozhovor.
Použité odborné zdroje:
[1] Iaccarino H. F. et al.: Gamma frequency entrainment attenuates amyloid load and modifies microglia. Nature, 2016. doi: 10.1038/nature20587.
[2] Chan D. et al.: Gamma frequency sensory stimulation in mild probable Alzheimer's dementia patients: Results of feasibility and pilot studies. 2022.
[3] Manippa V. et al.: An update on the use of gamma (multi)sensory stimulation for Alzheimer's disease treatment. Frontiers in Aging Neuroscience, 2022.